Seznam odtahů / odlovenou zvěř / diagnózy klientů vám nedáme. Prostě to neumíme

Autor: Jan Boček

Před měsícem jsme se zeptali BKOMu – důležité brněnské akciovky a správce místních komunikací – kolik aut, kdy a odkud odtáhla při blokovém čištění. Odpověď “sory, náš systém to neumí vyexportovat, za to my nemůžem a dejte pokoj” jsme od různých úřadů slyšeli tolikrát, že už stojí za to hodit je na blog. A samozřejmě napovědět, jak data z úřadů nakonec vydolovat.

Pro objasnění: Brněnské komunikace neboli BKOM je akciová společnost založená, řízená a stoprocentně vlastněná městem, tedy de facto úřad. Stará se mimo jiné o městské komunikace. K tomu má magistrátem svěřenou pravomoc odtahovat vozidla, k dispozici (tři?) odtahové vozy i odtahové parkoviště. BKOM si na odtahy objednává i městská policie, neboť sama žádná odtahová auta nemá. BKOM je tak firma, přes kterou v Brně proteče naprostá většina odtahů. A co nestihne sama, zadává Odtahové službě Zdeněk Černý s emailem cerny.odtah@seznam.cz a comicsansovým webem.

Seznam odtahů, odpověď BKOMu na infožádost

Seznam odtahů, odpověď BKOMu na infožádost

Když jsme se tedy podle zákona o svobodném přístupu k informacím zeptali na seznam odtahů včetně místa, data a času incidentu, dostali jsme tuhle tabulku. Zběsile jsem roloval dolů a hledal, kde se objeví něco dalšího. Marně. BKOM nám skutečně poskytl pouze data odtahů, tedy seznam dní v roce, kalendář. Nic víc.

Důvod? Databáze BKOMu prý neumí export. Totiž: “Všechny údaje jsou umístěny v programu, ze kterého máme možnost do strojově čitelného formátu získat pouze pro nás potřebné informace pro naši další činnost. Z těchto pro nás elektronicky převoditelných údajů se Vašeho požadavku týká pouze datum odtahu a celkový počet vozidel.” Podepsán Ing. Luděk Borový, generální ředitel. Text klasicky vytištěný a naskenovaný do PDF, abychom ani tuhle větu nemohli bezpracně vykopírovat.

Stejná data jsme o měsíc dřív bez větších obstrukcí dostali od brněnské, pražské i teplické městské policie a ukázali je na mapě. Další, praktičtější mobilní aplikaci odtahnoume.cz napsal nad stejnými daty neřidič Jan Jablůnka.

Dvakrát exportovaní srnečci

Vtip BKOMu by nestál za komentář, kdyby nešlo o jednu z nejčastějších metod obstrukce. Podobným způsobem nás o měsíc dřív odpálkoval třeba Úřad pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL). Chtěli jsme po něm, tentokrát jen per huba, bez zákonné žádosti, data o odstřelech zvěře, ovšem podle nejdetailnějšího geografického rozlišení na honitby. Úřad se zasekl. Honitba je podle něj moc podrobná, takže vydání dat je v rozporu s ochranou osobních údajů myslivců, jednak prý jeho databáze umí export pouze do PDF. Z vyexportovaného PDF by pak někdo musel vykopírovat surová data zpět do tabulky, znovu nakrmit stroj a znovu exportovat. Stálo by to tři dny jeho práce plus cenu dat, celkem 7 500 Kč. Tuhle informaci jsme dostali s douškou, že máme být tuze rádi, že nám vůbec ÚHÚL žádost posvětil.

Podobný příběh odstartovala i žádost na VZP, kterou jsme požádali o agregovaná data k diagnózám pacientů. Pojišťovna s šesti miliony klientů sice data exportovat umí, ale zpracování našeho dotazu by bývalo stálo 39 tisíc korun. Zeptali jsme se tedy na dodavatele IT řešení, abychom dokázali dotaz na data formulovat přesněji; tentokrát nás pojišťovna odmítla úplně a odmítnutí si vzápětí i potvrdila vzhledem k díře v zákoně je odvolací úřad VZP opět VZP. Rozhodli jsme se pojišťovnu zažalovat, před sebou máme podle statistik tříleté čekání na soud.

Mimochodem, podstatně podrobnější data, než jsme po VZP požadovali my, nyní ministerstvo financí poskytlo k analýze soukromé firmě SW Lab. Za analýzu firmě zaplatilo 180 tisíc korun; možnost podívat se na data o českém zdravotnictví byť s nimi firma v tomto okamžiku nesmí nijak nakládat má ovšem o několik řádů vyšší hodnotu. Zažádali jsme pro jistotu i o tato data, opět bez úspěchu. (Edit: Ministr financí se po měsíci probudil z nečinnosti a data nám slíbil. Taky je v mezičase začal zkoumat Ústav zdravotních informací a statistiky, píšou na IHNEDu.)

Formát, ve kterém úřad informace skladuje, není váš problém

Na závěr slíbená nápověda, co v takovém případě dělat, od našeho právního kutila Přemka Cibulky: Pokud vaše infožádost sklouzne po úřadu s argumentem, že jeho IT systém tohle neumí, pokračujte stížností. Pro oprávněnost žádosti o informace totiž není podstatné, v jakém formátu ji úřad uchovává. Nemusí ji dokonce mít vůbec a přesto na ni můžete mít nárok: v tomto lehce absurdním případě stačí předpoklad, že úřad by dotazovanou informaci měl mít k dispozici. Například proto, aby mohl plnohodnotně fungovat.

Cestu k tomuto výkladu stošestky otevřel nález Ústavního soudu ohledně vydání seznamu soudců Vrchního soudu v Olomouci, kteří byli v listopadu 1989 členy nebo kandidáty Komunistické strany Československa. “Ze skutečnosti, že ty které orgány veřejné moci předmětným údaje momentálně fakticky – snad – nedisponují, však neplyne, že je tento stav do budoucna neměnný. Tedy, že jej nelze změnit např. vyžádáním si informací od dotyčných jednotlivců jako svých zaměstnanců za účelem dosažení nezbytného ústavně souladného stavu, tj. realizace ústavní povinnosti státu poskytovat informace dle čl. 17 Listiny a čl. 10 Úmluvy; bude ovšem namístě hledat v tomto směru i cesty jiné,” pravil soud.

Prostě si stěžujte.