Jsme Samizdat, datový tým Českého rozhlasu. V knihovnických datech jsme také známí jako jo20231174782, ola2012693479 nebo jx20100301005. A v březnu jsme pracovali na tématech, která jsou v nich označená jako 885.0, 67/68 a 331.

Napsali jsme

Národní knihovna před časem zveřejnila několik obsáhlých datasetů dokumentujících českou knižní produkci od počátku 19. století. Takže jednou zase celotýdenní seriál, psal Michal Kašpárek a ilustrovala Kristina Roháčková:

• Únor přinesl povinnosti, listopad horoskopy a Ježíše. Co o českých dějinách prozrazuje 883 tisíc knih
• Narodil se okolo Hradce, ve čtyřiceti mu vyšel román. Nejpravděpodobnější z 267 tisíc českých spisovatelů
• Český román bobtná. Přispěla k tomu větší písmena, proměna témat, snazší psaní i nakladatelský kalkul
• Orwell, von Däniken, čeští prezidenti i dívčí románky. Co všechno přestalo vycházet po historických zlomech
• Od babičky k „babi“. Ženy píšou polovinu nových českých románů, muže dotáhly teprve nedávno

Co z dat se vešlo, nahráli jsme na GitHub, co se nevešlo, můžete si postahovat a pročistit našimi skripty z téhož repozitáře. Najdete v něm mimo jiné zpracovaná data o spisovatelstvu z Wikidat nebo hodnocení českých knih na Goodreads a Databázi knih. Půjdou na tom stavět pěkné další věci.

Honza Cibulka nepřestává sledovat svoje téma centrální evidence ubytovaných: uvidí do ní i tajné služby, což vadí části poslanců. Klára Filipová s Tomášem Pikou pořád hlídají stavbu gigafactory v Dolní Lutyni, nebo možná nakonec Nad Barborou u Šikmého kostela?

Taky jsme se při pátém výročí prvního pozitivního testu na covid v Česku podívali na to, co se v našich životech po pandemii vrátilo k předchozímu stavu věcí a co už ne: Vzdělaným zůstala práce z domova, kinům a divadlům prázdné sedačky, všem vyšší ceny.

Přečetli jsme

Někomu může přijít divné psát milostný dopis formátu CSV, ovšem věcně vzato je divnější psát milostné dopisy některým lidem. „Excel ho nenávidí, takže asi dělá něco dobře,“ je ten nejméně podstatný bod, ale potěšil.

Kdy se vlastně v jednotlivých zemích rodili boomeři? A čím vším se lišili od předchozí generace? Výživná malá série vizualizací od Our World in Data: Baby Boom v sedmi grafech.

Zásadní otázka: děkovali lidé při přebírání Oscara častěji Pánubohu, nebo Harveymu Weinsteinovi?. Díkybohu Pánubohu. Ten ale v 80. a 90. letech prohrával se Stevenem Spielbergem.

Kdy se tomu budou moct Pánbůh a Spielberg společně zasmát? Nápovědu dává animace When You Will Die od Nathana Yau z Flowing Data; na rozdíl od mnoha dalších vizualizací zbývajícího času na světě vezdejším dává velmi silně pocítit skutečnost, že množství toho času bude záviset z velké části na náhodě. Pozor, může to být rozrušující.

Hillel Wayne dal dohromady šikovný seznam programovacích jazyků-švýcaráků. Je tohle nejvhodnější překlad „toolbox languages“? Není, ale ono ani to originální sousloví nepatří k nejpochopitelnějším. Jde o jazyky, které jsou mega schopné v relativně úzce vymezených oblastech, a to aniž by člověk musel importovat extra knihovny nebo se třeba jen dlouze rozepisovat. Například AutoHotKey pro automatizaci Windows (ten známe a používáme) nebo Frink pro převody jednotek (ten neznáme, ale vypadá prďácky). A jsou to vlastně programovací jazyky, anebo spíš nástroje s vlastním skriptovacím jazykem? Dost už toho.

Daty šmrncnutá longform česká názorová publicistika: Česko rádo sociální politiku. Jen ji nesmí prosazovat levice, jasnozří Jakub Jetmar.

Dlouho nebylo poctivé AI okénko!

V Guardianu proklepli klony Pac-Mana naprogramované Grokem. K hratelnosti byli spíš kritičtí, nicméně pořád je tu řeč o hrách, které vytvořila umělá inteligence ze zadání „udělej mi Pac-Mana“, což je optikou roku 2015 úctyhodné. (Budeme v roce 2035 hodnotit výsledky promptu „udělej mi Ebolu“ a ušklíbat se, že se přece neměla přenášet kapénkami?)

Pěkný soupis slepých skvrn, které při programování projevuje Claude.

Piotr Migdał vysvětluje, jak to v éře velkých jazykových modelů udělat a jak to naopak nedělat, když chcete identifikovat texty s podobným významem či vyzněním: Nepoužívejte kosinovou podobnost lehkovážně. (Jeden má až chuť spočítat kosinovou podobnost tohoto titulku s názvem Bradburyho povídky „Hoši! Pěstujte i vy obří houby doma ve sklepě!“)

Navštívili jsme

Až do 11. května si lze v Rudolfinu – tedy zdarma – prohlédnout kolektivní výstavu Poetika kódování. „[P]ohybuje se na hranici mezi informovaným znepokojením a okultním sněním“ slibuje jinak (tradičně a zde i příznačně) kryptický kurátorský text. Tento slib výstava plní. Zaujala nás především 24metrová časová osa různých komunikačních technologií nazvaná Kalkulující říše, na jejíž online verzi jsme již odkazovali z Datažurnálu č. 20, a pak kriminalistická nástěnka Detektivní práce, hravě a absurdně propojující provázkem různé internetové obsahy. Také to občas děláme.

Za Samizdat, datový tým Českého rozhlasu přeje co nejméně krutý duben Michal Kašpárek

Ilustrační obrázek jsme vygenerovali ve Stable Diffusion promptem „Steven Spielberg being chased by the Pac-Man ghosts“. Zaujalo nás, že Steven Spielberg tento souboj očividně vyhrál, patrně humorem, který pohladí.